Welcome to USA
ledna 06, 2017
Dobrý den ve spolek všem mým čtenářům. Já vím, je to se mnou hrozný, že jsem tak dlouho nenapsala, ale byla jsem tak trochu busy, jak se u nás v Americe říká zaneprázdněnosti.
Asi budete chtít slyšet jaké bylo balení kufrů, loučení, orientation a tak dále a tak dále. Nebojte vše se dozvíte v dalších řádcích. Ovšem tohle asi nebude kraťoulinký článek s pár fotkama a The End. Připravte si Coffee nebo Tea, sedněte si a přečtěte si pár mých řádků a prvních dojmů z příjezdu do USA.
Bude pro mě těžký všechno hledat a protřiďovat, ale asi bych začala balením kufrů. 2 kufrů a později jednoho a tašky.
Aerolinka, kterou jsem letěla byla AirBerlin, kterou vřele doporučuji a díky tomuto psaní, jsem si uvědomila, že musím napsat kladnou recenzi na jejich služby.
Balení na rok
Asi vám moc neporadím, jak si zabalit kufr, protože já s tím měla obrovský problém. AirBerlin má jiné rozměry a váhu. než ostatní aerolinky, takže odbavovací zavazadlo smělo mít 23kg a příruční 8. normálně je myslím, že 30 a 15Kg. Takže první háček. Zabal si kufr na rok do 8mi a 23kg kufru.
Já osobně jsem si dělala pack list, kde jsem si napsala, co si chci vzít, a pak to akorát proškrtávala a přehazovala, protože jsem se nemohla trefit do váhy. Takže vše z jednoho kufru do druhého, z druhéh do prvního, protřídění, předělání hurá mám to. Na letišti jsem se modlila, abych se vešla do váhy a bylo to jen tak tak, ale no problemo. :) A hlavně taky zásluhou maminky se mi vše vešlo do kufru, protože já bych to tam jen naházela jak se znám.
Jinak na pinterestu můžete najít super návody, jak si kufr zabalit. Já našla rolování triček a fakt je to lepší a vejde se toho do kufru více.
Nakonec jsem místo 2 kufrů vzala 1 odbavovací kufr z primarku za 40 euro. Cestu přežil bez jediného škrábance, takže to nebude zase nějaký šunt.. no a příruční jsem si vzala tašku, protože můj kufr sám váží 4 kila. Hlavně tady v US koupíte kufr o půlku levnější, než v ČR.
dárky pro host family
Tyjo. Dárky pro host family byl docela oříšek, protože nikdy nevíte, co mají rádi a co ne. Já jsem se pro jistotu zeptala bývalé au pair, co má rodina ráda a děti, takže tohle může být nejlepší řešení pro budoucí au pairky.
Co jsem nakonec přivezla do USA?
Miliardu věcí, které udělali obrovskou radost
pro děti:
mluvící krtečky
pěnové puzzle
pohádku v angličtině (krteček)
svetry, které prababička upletla
botičky, které prababička upletla
igráčky
lentilky
vajíčka s třtinovým cukrem
a hrnečky s krtečkem
pro rodiče:
Becherovku
tatranky
horalky
milu
Fidorky
karlovarské oplatky
pralinky
Milky
Všechno udělalo moc velkou radost. Rodičům nejvíce sladkosti, protože to milují. Zrovna včera ochutnali oplatky a milují to! A také milují svetry, co babička upletla.
Děti snad milují úplně vše. Malá zbožňuje puzzle a velká mluvícího krtečka a pohádky a vlastně všechno! 😃
Loučení
Vzhledem k tomu, že byli vánoce a nový rok, loučení bylo pro mě obzvlášť těžké a nějak se s tím vyrovnávám do teď. Jsem dost emotivní a citlivý tvor, takže nemám ráda loučení, jak na krátkou dobu, tak i na dlouhou. Nebudu to asi zbytečně nějak protahovat.
Prostě jsem brečela každý den od 10ti dní před odjezdem do 4. dne v USA. Vlastně na Orientation, nebo-li školení ne, protože nebylo kdy a holky tam by mě ani brečet nenechaly. No a tady to je tak, že před dětma se mi brečet nechtělo, takže jsem si večer vždycky osolila polštář před spaním. Je to těžké odjet na rok od rodiny a být sám v cizí zemi a vlastně v cizí rodině. Naštěstí zjišťuji, že za prvé:
au pair nikdy není sama, protože má v "areálu" pár dalších au pairs.
Za druhé: dneska je tolik technologií, že jsem v kontaktu s rodinou pořád, takže je to pro mě lepší.
Za třetí se vždycky můžu vrátit domů, kdyby něco.
Za čtvrté za mnou přijede rodina během roku několikrát. Babičky, rodiče, bráška, známí, takže tady vždycky budu mít někoho na pár dní, což je super!
Na školení nám říkali, že nás občas popadne stesk po rodině, ale je to úplně normální věc, která je pochopitelná a úplně v pohodě.
let
Let byl naprosto v pohodě, nikomu se nic nestalo a všichni jsme živí!
Ne fakt,let byl skvělý, nebo spíš aerolinka.
Já letěla z Prahy do Berlína a z Berlína do JFK (New York). K mému štěstí se mnou letěla jedna super holčina, se kterou si skvěle rozumím a myslím, že tu v USA podnikneme dost výletů. První let byl pěkně děsivý, jelikož jsme letěly malým letadlem s vrtulemane turbínama a v Německu jsme měly OBROVSKÝ turbulence, že i Kristýna (holčina), která má ráda turbulence, se začala bát. Naštěstí jsme přežily a druhý let už byl v obrovském letadle, jak vidíte ve filmech (2 sedadla u okna, 4 uprostřed a další 2 u okna. Doporučuji sedět u okna. Je to pohodlnější a máte víc místa. Let trval 9 hodin a byl předlouhý. Naštěstí o nás bylo dobře postaráno a dostaly jsme 4 jídla a každou půl hodinu-hodinu pití dle našeho výběru, což bylo super!!!!
Školení
Školení bylo namáhavé dlouhé, avšak záživné a uděláte si tam spousty přátel. Na letišti na nás Au Pairs čekalo velké pohodlné auto, které nás zavezlo do hotelu, kde jsme byly tři dny a 2 noci v krásném hotelu jménem Doubletree hotel v tarrytown, NY.
Školení nebo spíš rychlá přednáška už začala v den, kdy jsme přijely a to v 18:00 až 20:00, kdy jsme pak šly na večeři. Lidičky.... ty jídla jsem tam milovala. Jeden den těstoviny s protlakem a sýrem, další den tortily, pak kaše s kuřetem... no jeje. Snídaně se stále opakovali dokola, ale nestěžuji si. Sladké pečivo, slané pečivo, marmelády, kornflakes, mléko, džus. Paráda.
Do postele jsme se dostaly mrtvé, ale plné zážitků
Každý den tam jsme vstávaly v 6:30. Pro nás umíračka, protože na časový posun si zvykám do teď. Do 7:45 jsme měly snídaně a pak od 8mi ráno do 5ti večer jsme měly školení, a pak jsme jely do New Yorku na menší Tour, který doporučuji. Navštívily jsme Times sqare, sochu svobody, music hall, velké muzeum, viděly jsme vánoční stromek, Projely jsme nejznámější nákupní centra a památky, no já si to moc užila :)
A je to taky super šance se poznat s jinými Au Pairkami. Díky tomu jsem poznala skvělou Slovenku a Polku, za kterýma plánujeme s Kristýnou jet do Washington DC. Vlastně jsem ani neřekla, že s Kristýnou jsem i jela do Bostonu, protože od sebe bydlíme půl hoďky. V pondělí plánujeme první Bostonský nákupy. Horaay!
Poslední den na Orientation byl dost dlouhý. Zase od 8mi do 2, protože jsme pak jely za rodinami. Já tedy vlakem. Vlaky tady jsou fakt pohodlný!! Mrtví a zlámaný jsme nakonec dorazily ke svým rodinám..
RODINA
Moje host Family je naprosto skvělá a já jsem moc ráda, že jsem si ji vybrala. Dětičky jsou taky super, akorát nastydlé, takže ta mladší pořád pláče a vzteká se. Starší už mi ukázala celý barák, řekla, že musíme být kamarádky a taky, že umím super vařit, a že chce každý den český jídlo. (jedla rýži s kuřetem a kečupem a rizoto se zeleninou).
Žiji na předměstí jménem Milton, kde najdete cokoliv. Máme tu starbucks (místo všech au pairs), DD( obchod plný donutů a koblih) Frozen yogurts, nemocnice, školy, hřiště, knihovny, parky, poštu, obchody, sexy hasiče a stanici.... no a tak no.
tuhle vlajku vystavili před mým příjezdem, abych vždy trefila a sousedi věděli, že jejich nová au pair je z Česka. Na což jsem pyšná.
Jsem tu jen pár dní, ale přijde mi, jako bych tu už byla měsíc. Ne, že by dny utíkaly, ale cítím se tu jako člen klanu a host rodiče mě k sobě berou skvěle. I oni mi řekli, že jim přijde, že mě znají už šíleně dlouho, a že si myslí, že tohle bude skvělý rok. Jsem za to moc ráda a doufám, že to tak i zůstane. Sice mi chybí domov, rodina, přátele, ale vím, že tohle bude pro mě dobrý rok. Ne jen v cestování, ale i poznání sama sebe, jazyka, najdu nové přátele a budu připravena na nový život v ČR u mámi v pelechu a u táti v obýváku díváním se na sport! haha. Pokud to mí drazí rodičové, kamarádi, příbuzní čtete... Mám vás šíleně moc moc moc ráda a těším se na vás ať už tady v USA(pokud někdo přijedete), tak v ČR💓
By the way tady je pár věcí, co jsem tu už viděla nebo zažila
0 komentářů