Homesick

února 14, 2017


Pocit se kterým bojuje snad každá Au pair jednou za rok, co tu je a pocit se kterým já bojuji od chvíle, co jsem sem přijela.

HOMESICK
to je stesk po domově, rodině, příteli, psovi, jídle.... Prostě po všem co je doma a vy jste jinde.

Já upřímně už s Homesick bojovala několikrát.

Po prvné, když jsem přijela k host rodině a byla jsem tu první tři dny. Neustálé brečení, sevřený žaludek a pocit, že nic nezvládnete a chcete jen domu. Je to nic moc, ale časem se to zlepší. I u mě se to zlepšilo a homesick jsem neměla. Stesk je normální věc a je naprosto normální, že se vám stýská. Přeci jen nejste od známích, rodiny... hodinu autem.

Po druhé jsem homesick měla, když jsem byla před 14ti dny nemocná. Hnusná chřipka, která se mě nechtěla pustit. Bolely mě svaly, hlava, měla jsem rýmu, kašel a musela jsem hlídat děti. No znáte maminky, jak o vás pečují a donáší vám čaj a volají nebo píší, jak vám je. To vám chybí a proto máte homesick. Jste zavřený celý den doma, protože nechcete být ještě víc nachlazený, a díky tomu nad vším až moc přemýšlíte.

No a teď je svatý valentýn a pár kapiček ukáplo, protože byste rádi byli doma, v mámině posteli a koukali s ní na film a pili čaj, u vás u postele by byl váš pes a vše by bylo fajn. Teda u mě. No a tak se nad tím nesmí přemýšlet.

Jak s HOMESICK bojovat? 
To bych upřímně také moc ráda věděla, ale pár triků mám


  1. být zaneprázdněná (číst knížky, uklízet, myslet na výlet co bude, plánovat věci)
  2. Koukat na veselé filmy
  3. jít mezi lidi (do obchodu, ven, s kamarádkama)
  4. napsat kamarádům, kamarádkám 
  5. nevim jak u některých, ale někomu pomáhá nepsat si s rodinou
  6. naplánovat něco na víkend a být celý víkend pryč (výlety s au pairs) 
až zjistím více věcí, určitě vám dám vědět. Je to šílená věc, která asi potká skoro každou au pair a zároveň je to i důležité se cítit dobře a šťastně

Ono chce čas, než si zvyknete na nové prostředí, lidi, cesty, hnusný párky, místa, jídlo a hlavně na nové bydlení a na to, že se nemůžete sebrat a zdrhnout.

Já jsem tu už skoro druhý měsíc a začínám si to tu užívat a nějak si zvykat na dobré úrovni. Rodina mi chybí, ale vím, že se nevidíme naposledy a hlavně jedete sem hlavně kvůli angličtině a cestování, tak si to tu koukejte pořádně užít a nemyslete na blbosti. Občas to nejde já vím (moc dobře) ale důležité je :




You Might Also Like

0 komentářů